|
|
Úloha produkce a akceptace mincí při utváření mocenské struktury české raně středověké společnosti
Kratochvíl, Jan ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Květina, Petr (oponent)
Práce Úloha produkce a akceptace mincí při utváření mocenské struktury české raně středověké společnosti pojednává o nejstarších historických platidlech, jejichž výskyt předpokládáme v Čechách 10. století. Nahlíží je ovšem ne-ekonomistickým prizmatem, jehož ustanovení předchází kritika stávajících interpretací. Předmětem výzkumu jsou slovanská platební plátýnka a nejstarší denáry ražené v českém knížectví. V práci je zformulovaná nová hypotéza o způsobu, jímž mohla slovanská plátýnka plnit určité funkce, které dnes ztotožňujeme s platidly. Tato hypotéza vychází z předpokladu odlišné organizace ekonomických vztahů v raně středověké společnosti, než jaká byla v otázkách spojených se slovanskými platebními plátýnky obvykle uplatňována. Na základě této předpokládané organizace společenských vztahů je následně rekonstruována sociální krize, jejíž odraz je identifikován ve svatováclavských legendách, pro něž je také odhalen nový inspirační zdroj, Liviovo Ab urbe condita libri. Hypotéza o fungování slovanských platebních plátýnek se tak následně propojuje s prameny do širšího interpretačního celku. Mince jsou v této práci vnímány chartalisticky a prakticky metalisticky v opozici k vyskytujícímu se teoreticky metalistickému přístupu. Je vyloženo, jakou roli hrály mince při přechodu od archaického...
|
|
|
Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Středová, Veronika (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Základní tematický rámec a východisko dizertační práce představuje historiografický směr duchových dějin, jak se rozvíjel zejména v německém prostředí pod pojmem Geistesgeschichte, v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v práci zasazeny do široce pojatého kontextu vývoje českého a zahraničního historického myšlení v 19. a 20. století. Práce sleduje historiografický směr duchových dějin z různých pohledů a na různých rovinách a věcně se neuzavírá hranicemi duchových dějin samotných. Duchové dějiny jsou zde svým způsobem optikou, jejímž prostřednictvím se pohlíží na vývoj jedné z linií dějepisectví a historického myšlení v 19. a 20. století, přičemž je předložen návrh jeho možné interpretace. V neposlední řadě předkládá dizertační práce pokus propojit v určité poloze historickou vědu a archivnictví. Duchové dějiny samotné patří dnes mezi okrajové historiografické směry ať již v českém či i německy mluvícím prostředí, na rozdíl od intelektuálních dějin v anglofonní oblasti. Přesto zamýšlela dizertační práce ukázat, v jakém smyslu lze duchové dějiny považovat za historiografický směr stále živoucí, inspirativní pro současnou českou i světovou historiografii a disponující myšlenkovým potenciálem, jenž může být plodně rozvíjen dějepisectvím a...
|
host ::
RSS.